Turistika ve Skotsku: nejhezčí túry a jak náročné jsou

Terén a počasí: na co se ve Skotsku chodí

Skotské hory nejsou vysoké, ale jsou syrové. Les končí nízko, takže se většinou chodí otevřenou krajinou: vřesoviště, rašeliniště, kamenité hřebeny a pobřežní útesy. Stezky bývají mokré a blátivé, přes potoky se často brodí po kamenech a po dešti voda rychle stoupá.

• Vítr — na hřebenech a útesech bývá silný i v létě, je hlavní důvod, proč je nahoře citelně chladněji než v údolí.
• Rychlé změny — slunce, přeháňka a mlha se vystřídají během hodiny. Na vrcholech munros bývá často v mracích.
• Rašelina — místy se boří, vyplatí se jít po vyšlapané stopě a kamenech.
• Světlo — v létě je ho dost i na dlouhé túry, v zimě se stmívá brzy odpoledne.

Jaké počasí čekat v jednotlivých měsících, najdete v článku Počasí ve Skotsku.

Značení a právo volného přístupu

Kdo je zvyklý na české turistické značky, bude překvapen: ve Skotsku na horách skoro žádné nejsou. Cestu ukazuje vyšlapaná stezka, na hřebenech občas kamenná mohylka (cairn), jinak mapa. Značené jsou hlavně dálkové trasy sítě Scotland's Great Trails a krátké okruhy u parkovišť a návštěvnických center.

Na druhou stranu platí jedno z nejvstřícnějších pravidel přístupu v Evropě, kterému se říká Right to Roam. Zákon Land Reform (Scotland) Act z roku 2003 dává každému právo odpovědně chodit po většině pozemků — přes pastviny, vřesoviště i po horách. Pravidla shrnuje Scottish Outdoor Access Code:

• Brány nechat tak, jak jste je našli, a nerušit dobytek ani ovce, hlavně na jaře v době jehňat.
• Psa mít u stáda na vodítku nebo pod kontrolou.
• Nechodit přes zahrady a těsné okolí domů, obejít pole s plodinami.
• Respektovat dočasná omezení, například při lovu jelenů na podzim nebo při lesních pracích.
• Odnést si všechny odpadky a nenechávat stopy.

Na delší túru proto patří mapa (Ordnance Survey 1 : 25 000 nebo 1 : 50 000) nebo navigace v telefonu se staženými mapami. Signál mobilu v horách a na odlehlém severozápadě často chybí.

Munros: skotské hory nad 3 000 stop

Munros jsou skotské vrcholy vyšší než 3 000 stop (914 m). Jmenují se po siru Hughu Munrovi, který jejich seznam sestavil v roce 1891; po revizích jich je dnes 282. Nejvyšší je Ben Nevis (1 345 m n. m.). Kdo je postupně zdolává, „sbírá munros“ — munro bagging je ve Skotsku oblíbený koníček a dokončený seznam se slaví.

Hory o něco nižší mají vlastní seznamy: corbetts (2 500–3 000 stop) a grahams (2 000–2 500 stop). Výška ale o náročnosti mnoho neříká. Výstupy začínají často jen kousek nad hladinou moře, takže převýšení odpovídá skoro celé výšce hory, a na mnoho vrcholů nevede souvislá stezka. Munros jsou túry pro zkušené turisty s mapou, ne procházky.

Túry ze zájezdů CK Poznání

Tyto túry chodíme na zájezdech s českým průvodcem. Délky, časy a převýšení jsou podle programů zájezdů.

• Old Man of Storr (Skye) — výstup k 50 m vysokému skalisku nad poloostrovem Trotternish; cca 1,5 hod., 3,8 km, převýšení 560 m.
• Quiraing (Skye) — stezka mezi útesy, skalisky a jezírky stolových hor; 2,5 hod., 5 km, převýšení 340 m.
• Fairy Pools (Skye) — v Glenbrittle k průzračným jezírkům pod Cuillin Hills; 1 hod., 3 km, převýšení 200 m.
• Neist Point (Skye) — krátká cesta k majáku na západním cípu ostrova; půl hodiny, 1 km.
• Loch Coruisk (Skye) — z Elgolu lodí do srdce Cuillin Hills a procházka kolem jezera; 1,5 hod., 3 km, převýšení 122 m.
• Boreraig (Skye) — kolem zaniklých mramorových lomů do vysídlené vesnice; 3 hod., 10 km, malé převýšení.
• Glen Sligachan (Skye) — údolím mezi Black a Red Cuillin do Sligachanu; 5,5 hod., 16 km, převýšení 450 m. Kratší varianta do zátoky Camasunary Bay: 3 hod., 9 km, převýšení 210 m.
• Dun Caan (ostrov Raasay) — stolová hora s výhledem na Skye a Hebridy; 5 hod., 15 km, vrchol 443 m n. m.
• Ben Nevis — nejvyšší hora Británie (1 345 m n. m.), trasa celkem 19 km; na zájezdu jen za příznivého počasí.
• Sandwood Bay (sever) — přes vřesoviště k jedné z nejopuštěnějších pláží Británie se skaliskem Am Buachaille; 5 hod., 13 km, převýšení 150 m.
• Old Man of Stoer (sever) — od majáku Stoer Head podél pobřeží k 60 m vysokému skalnímu komínu; 3 hod., 7 km, převýšení 360 m.
• Duncansby Stacks (sever) — od majáku Duncansby Head ke skaliskům v moři; 2 hod., 6 km, převýšení 100 m.
• Vnější Hebridy — spíš vycházky než túry: pláž Luskentyre na Harrisu, přes machair na pláž ostrova Berneray, výhled z kopce Rueval (124 m n. m.) na Benbecule nebo skalní útvary u Garry Beach na Lewisu.

Jak náročné jsou pohodové zájezdy a pro koho se hodí, rozebíráme v článku Skotsko s lehkou turistikou.

Další známé túry

• Arthur’s Seat (Edinburgh) — vrchol vyhaslé sopky v parku Holyrood přímo ve městě (251 m n. m.), z centra na něj vede několik stezek. Vyhlídka z něj je i v programu zájezdu na Vnější Hebridy.
• Steall Falls (Glen Nevis) — od konce silnice údolím Glen Nevis soutěskou k louce pod jedním z nejvyšších skotských vodopádů. K vodopádu se dá přejít po lanovém mostě přes řeku, kdo si troufne.
• Lost Valley (Glen Coe) — skryté údolí Coire Gabhail, kde podle tradice MacDonaldové schovávali dobytek. Stezka je kamenitá, s brodem a stupni ve skále.
• The Cobbler (Arrochar Alps) — hora nad Loch Long s typickým rozeklaným vrcholem, oblíbená túra kousek od Glasgow. Na nejvyšší skalní vrcholek se musí lézt, většina turistů končí pod ním.
• Ben Nevis po Mountain Track — nejčastější cesta na vrchol z údolí Glen Nevis. Kamenitá a dlouhá, nahoře často v mlze a na jaře i počátkem léta se sněhem; u vrcholu vedou severní srázy, kde se v mlze snadno zabloudí. Víc v článku Ben Nevis a Fort William.
• West Highland Way — nejznámější skotská dálková trasa z Milngavie do Fort William, viz West Highland Way: trasa a etapy.

Vybavení, pakomáři a bezpečnost

• Boty — pevné, nepromokavé, s dobrou podrážkou. Tenisky na mokrých kamenech a v rašelině nestačí.
• Oblečení ve vrstvách — funkční triko, teplá mikina, nepromokavá bunda a kalhoty; na hory i čepice a rukavice v létě.
• Hůlky — pomohou při sestupu a při brodění potoků.
• Jídlo a voda — na horách ani na odlehlém pobřeží nejsou chaty ani občerstvení.
• Mapa a navigace — se staženými mapami, mobilní signál často chybí.

Od začátku léta do září otravují pakomáři (midges), hlavně za bezvětří, u vody a za soumraku. Pomůže repelent a síťka na hlavu, víc v článku Pakomáři (midges). Ve vysoké trávě a v kapradí žijí klíšťata, po túře se prohlédněte.

Před túrou do hor se podívejte na horskou předpověď (Mountain Weather Information Service nebo Met Office) a nechte někomu vzkaz, kam jdete. Nebojte se otočit, když se počasí kazí. V nouzi volejte 999 nebo 112 a požádejte o policii a horskou službu (Mountain Rescue).

Kompletní seznam věcí najdete v článku Co si sbalit do Skotska.